Kristus - diakon pro celý svět

 Mt: 20:28:  „Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

Dnes jsem si k vám přinesl pomůcky: dokonce dvě. Červený papír a modrou fixu. Co myslíte, že se stane, když něco modrou napíši na červený papír? Dobrý odhad: modrá splyne s červenou a vytvoří nám fialovou.

Stejně je to i v adventu: když nebesa se svojí modrou přichází k lidským srdcím a lidské krvi, tvoří se nová barva: fialová adventní. Bůh z nebes přichází psát svojí nebeskou fixou do mého a tvého života, mého a tvého srdce.

Advent a jeho fialová barva je tu proto, abychom přemýšleli: jak nebeská láska píše na naše srdce a mění jeho barvu na barvu naděje (fialovou); jak v mém a tvém srdci jsou spojeny nebesa a země (tvé srdce spolu s nápisem Boží rukou); fialová barva adventu je tu proto, abychom se zamysleli nad tou krásou, že člověk a Bůh jsou nyní jednom listu papíru. Prorok Jeremiáš říká, že Bůh bude psát na naše srdce.

Co však ten Bůh v adventu píše na ten červený list našich srdcí? Nyní to napíšu na tento papír za něho a pak vám to ukáži. Zde je napsané slovo, bez kterého si nikdo z vás nedokáže představit ani jeden den. Tak je vám blízké. Já si však bez něj nedokáži představit právě advent. Víte proč?

Toto fialové slovo na červeném papíře je slovo diakonia. To známe slovo pro vás všechny. Zkuste uhodnout pro si já bez něj nedokáži představit advent. Napoví vám text Matoušova evangelia vyznačen černě na druhé straně dnešní brožurky k bohoslužbě. „Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a položil život za mnohé.“ Tady v tomto verši je slovo diakonia: Syn člověka nepřišel, aby mu byla činěna diakonia, ale aby vykonal diakonii a položil život za mnohé“

Ježíš je první diakon ze všech: první člověk, který činí diakonii celému lidstvu. Proto je pro mě ta věta z Matouše mottem celého adventu. Proto je pro mě tím, co si chci znovu nechat nebeskou modrou napsat dnes na své červené srdce, aby to tam fialově svítilo celý advent až do Vánoc.

„Bůh první diakon pro celý svět.“  

Co je to tedy ta diakonie, o které mluvíme u Ježíše? Kluci to včera slyšeli na biblické hodině tak já to zopakuji:

Dia (skrz, napříč) + koneó: náhlit se na pomoc – náhlit se na pomoc druhému skrze všechny překážky a navzdory nim. To přesně dělá první diákon Ježíš, když odkládá roucho krále nebes a vstupuje do jeslí do chudoby pro tebe a pro mne.

Dia (skrze) + konis (prach): obraz sluhu, který na zavolání Páně setřese prach z šatů a náhlí se do služby svého Pána. Ač v nebi není prach a my nejsme Ježíšovi pánem, náhlil se z nebe do služby nám tehdy před 2000 lety a náhlí se i dnes.

On, první dokonalý diákon celého lidstva. Jeho dílo označuje Bible slovem diakonia. Toto slovo nebesa dnes napsaly na mé a tvé srdce před přijímáním Večeře Páně.

Víte co? Včera jsme na biblické hodině viděli při volbě diakona Štěpána, že kniha Skutků označuje každodenní činnost a službu učedníků Páně (rozdávání chlebů i rozhovory se vdovami) a kázání evangelia dvanácti apoštoly stejným slovem. Zkuste hádat jakým? --- Ano právě tím krásným slovem diakonia.

Já jako kazatel jsem dle Bible diákon: náhlím se na pomoc svým slovem přinést druhým lék Božího milosrdenství, a to navzdory překážkám a rád se hlásím do služeb svého Pána. Vaše pečovatelky jsou taktéž diakonky, a to nejenom proto, že pracují v diakonii; ale proto, že skrze překážky a navzdory nim se po vzoru Páně náhlí rukama pomoct vám. Jsou prodlouženou rukou Krista ve vašich životech. Kdykoli je zavoláte, ochotně se jako Kristus hlásí do služby.

Avšak i vy drazí klienti konáte denně diakonii. Jste Bohem zvoleni za diakony stejně tak jako Štěpán: pro každodenní službu v službách svému Pánu. Konáte totiž tu nejhezčí bohoslužbu ze všech, a to ani nejste v kostele. Vždyť nejhezčí bohoslužba ze všech je přece můj a tvůj život. Jak krásněji Boha oslavit nežli celým svým životem? Ani zpěvy, nádhera žalmů a nejkrásnějších modliteb se nevyrovná tomu, když se život člověka stane bohoslužbou. Jak to jde? Tisící různými a mnohdy nepatrnými způsoby. Třeba když navzdory překážkám poděkuješ Bohu za pečovatelky, jejich lásku a péči; konáš Boží diakonii a nejkrásnější bohoslužbu kdykoli své pečovatelky posiluješ úsměvem a dobrou náladou v jejich práci a díle; jsi Božím diákonem kdykoli se za ně pomodlíš byť jen pár slovy. 

Adventní barva nás učí, že k sobě patří nerozlučně nebesa i země. Avšak že k sobě patří nerozlučně i farář, pečovatelky, každý člověk ve sboru, i vy. Proč? Spojuje nás stejný nápis Boží ruky nebeskou modrou na papíře našeho srdce: diakonia (služba).  

Syn člověka nepřišel, aby jemu bylo slouženo, ale aby On sloužil a položil svůj život za mnohé: za tebe i za mne. Přijměme sílu jeho darů, abychom zvládli konat svoji diakonii, do nichž nás povolal a s ní i nádhernou bohoslužbu svého života.