Duch je prvním darem od Oce své dceři církvi. Proč si však za symbol své moci volí mocný Duch křehkou holubici? 

Co děll nejstarší sbor křesťanů během deseti dnů mezi vstoupením Páně a sesláním Ducha? Byl to nesmírně důležitý čas pro rodící se církev, které se před sesláním Ducha naučila jednu nesmírně důležitou věc - pouze za deset dnů. 

Přehlížená událost v dějinách spásy. V západní teologii se dílo Ježíše končí přiřozeně vrkříšením. Východní teologii to však nestačí a završení Jeho díla vidí právě ve vstoupení. Proč? 

Ježíš dává u svého loučení učedníkům "plakátek" - jednu zajímavou pozvánku. U toho však říká divná slova: Ať se Vaše srdce neděsí a nechvěje. Ale jak Pane? To vůbec jde? Ten Ježíšův plakátek s pozvánkou nám pomůže pochopit tato zvláštní slova. 

"Nové příkázání vám dávám." Proč se Ježíš loučí s učedníky přikázáním a nevytáhne nějaký lepší suvenýr? Něco hmotného na památku? A jak máme milovat druhé tak jak On? Není to utopie?

Přečtěte si na neděli Jubilate kázání o dobrém pastýři od sestry Barbory Popelářové ze sboru Brno I, která je u nás na kazatelské praxi v rámci přípravy laických kazatelů do služby. 

Ponořte se s námi do příběhu Emauských učedníků trochu jinak. Symbolika textu je nesmírně bohatá a krásná. Proč Emausy? Kdy se připojuje Ježíš? Proč známe pouze jméno jednoho z učedníků? Jak Matouš pracuje se symbolem světla a tmy?  

O jednom zvláštím muži jsou v Bibli pouze 3 věty, a přesto je v Markově evangeliu učiněn Markem prvním svědkem prázdného hrobu. Tento mladík je v Gethsemane na zelený čtvrtek, když zatknou Ježíše, kdy utíká ve studu ve srtachu o život. Kdo to je, a jak se jeho příběh končí? 

Vyslechněme příběh o muži, který je v pašijovém příběhu mnohdy přehlížen, přestože právě on jako reprezentant autority nejvyššího strážce zákona a Boží smlouvy – velekněze Kaifáše – je klíčovým svědkem nové smlouvy těsně před tím, než bude ustanovena Ježíšovou smrtí na kříži.