Salár, příspěvky a dary

V současnosti vstupuje církev do nové formy spoluexistence se státem. Až dosud se stát podílí na částečném financování církví, jeho finanční podpora se však snižuje a v roce 2030 zcela skončí. Náš sbor si již nyní většinu svých nákladů platí sám – díky finanční podpoře svých členů a to buď formou saláru, sbírek nebo darů. Náklady sboru však postupně porostou – nyní totiž platíme mzdu faráře pouze zhruba z jedné třetiny. Abychom i v budoucnu mohli existovat jako samostatný sbor s farářem na plný úvazek musíme již nyní zvýšit svou obětavost. Ukazuje se, že je velmi důležité mít skupinu pravidelných plátců salárů. Měsíční podpora v řádu několika set korun udělá za rok již pěknou sumu. Dle církevních předpisů by platba saláru od člena měla odpovídat zhruba 5% z čistých ročních příjmů (to je třeba z měsíční mzdy 20.000 Kč platba 1.000 Kč a z 10.000 Kč tedy 500 Kč). I mezi členy našeho sboru jsou salárníci jejichž roční příspěvek je v řádu několika tisíc až desítek tisíc korun.

Co je salár?

Princip saláru je zakotven již v tolerančním patentu z roku 1781. Podmínkou pro povolání kazatele byl písemný závazek členů vznikajícího sboru složit každoročně 300 zlatých na jeho služné. Členové své příspěvky upisovali – buď podle vlastního uvážení, nebo podle dohodnutých pravidel. Tento příspěvek se nevyžadoval od domkářů, výměnkářů, vdov apod.

Poměrně záhy (kolem r. 1790) se od původních, sice závazných, ale dobrovolných úpisů upustilo a byly hledány cesty, jak náklady sboru rozdělit mezi jeho členy „spravedlivě“, podle jejich majetkových možností. Druhým aspektem těchto změn bylo doplnění „salária“ – příspěvku na služné pro kazatele, o „kontribuci“ – příspěvek na věcné výdaje sboru. Oba tyto příspěvky pak splynuly do saláru. Jeho výpočet byl v různých sborech různý a v průběhu 19. století se vícekrát změnil. Zprvu měl charakter majetkové daně, obdobně katolickému „desátku“. Postupně byly pro evidenci rozepsání a placení saláru zaváděny tzv. salární knihy, v salvátorském sboru první v roce 1798. Používaly se do r.1950, kdy byly uzavřeny a kdy byla přijata současná definice saláru jako dobrovolného daru.

Převzato z ČB 7-8/2016 - Jan Mašek

Oficiální brožurka z ústředí o financování církve a saláru:

Motivace z ústředí

 

Platba saláru

Salár je možné uhradit v hotovosti osobně v kanceláři farského sboru nebo bankovním převodem na účet: 2200347489/2010 (FIO). Nové možnosti elektronického bankovnictví umožňují i platbou pomocí chytrého mobilu pomocí QR kódu. Do poznámky prosím uveďte své jméno. Salár je dobré si nastavit jako trvalou platbu sboru. V případě dotazů prosíme o kontaktování zástupce sboru, viz staršovsto sboru. 

K provedení platby pomocí QR kódu potřebujete mít mobilní bankovnictví, ve kterém načtete QR obrázek a provedete platbu (můžete měnit částku a doplňovat jméno a účel).

QR-salar.

Dar sboru

Kromě saláru je možné poskytnout také jiný finanční dar. Pro tuto příležitost můžete opět využít bankovního převodu 2200347489/2010 (FIO) nebo QR kód. Dary sboru jsou možné použít pro snížení daňového základu. Doklad Vám vystavíme v kanceláři sboru. V případě dotazů prosíme o kontaktování kancelář farního sboru, viz kontakty.

Za placení saláru a veškeré dary děkujeme.

QR dar sboru