Velké Hostěrádky
Kaple ve Velkých Hostěrádkách
Nejstarší zmínka o hostěradských protestantech spadá do doby pobělohorské, tedy doby, kdy se evangelíci tajně scházeli k bohoslužbám ve sklepích, stodolách a vinicích. Samozřejmě byli pronásledováni, mnohdy vyšetřováni pro kacířství a za ně trestáni. Jako podezřelé z kacířství byly roku 1754 jmenovány tyto osady: Klobouky, Borkovany, Šaratice, Těšany, Hostěrádky, Bošovice, Lovčice, Rašovice, Herotice a Nikolčice. V těchto vesnicích často docházelo k domovním prohlídkám, při nichž se hledaly kacířské knihy.
Tři měsíce po vydání tolerančního patentu roku 1781 se v kloboucké matrice vyskytuje jméno prvního evangelíka. Při oddavkách Ezechiele Pacase z Velkých Hostěrádek 27. listopadu 1781 je poznámka Kalvinus.
V popisní knize superintendentního archivu klobouckého sboru z roku 1785 jsou zapsány všechny rodiny, které se přihlásily k evangelické církvi. Ve Velkých Hostěrádkách to bylo 10 půlláníků, 17 čtvrtláníků a 14 hoferů. ( jejich jména jsou uvedena v knize F. Bednáře Dějiny klobouckého reformovaného sboru, str. 46). Celkem to tedy bylo 142 lidí.
První duchovní sboru Pavel Šlachta si začal pečlivě vést záznamy ze života sboru. Mezi prvními byl uveden pohřeb Alžběty Pacasové, dcery Ezechiele Pacase, která zemřela 19. listopadu 1782 ve věku 19 dní ve Velkých Hostěrádkách.
Úřední povolení ke zřízení evangelické školy v Kloboukách dostal sbor koncem roku 1784. Bylo rozhodnuto, že ji budou navštěvovat děti z Klobouk, Bohumělic, Kašnice, Morkůvek a Hostěrádek. Hostěradské děti měly chodit do této kloboucké školy jen v případě, že nebude v Hostěrádkách zřízena katolická škola. Jako učitel byl ustanoven Šimon Španiel. Roku 1727 se hostěradští občané zavázali, že budou klobouckému katolickému učiteli, který hrál při službách Božích v katolické kapli v Hostěrádkách, dávat ročně naturálie. Když si roku 1810 vystavěli společnou školu a také ji vydržovali, odmítali nadále odvádět dávky učiteli za varhanickou činnost. Roku 1853 podali žádost na osvobození od těchto dávek. Okresní hejtmanstvo jejich žádost zamítlo, proto poslali rekurs k moravskému místodržitelství. Tento spor se vedl více než 10 let, nakonec po vydání protestantského patentu roku 1861 byl kladně vyřízen ve prospěch hostěradských evangelíků.
Roku 1856 bylo ministerstvem kultu a vyučování povoleno evangelíkům stavět věže a pořizovat do nich zvony. Toho ihned využili evangelíci ve Velkých Hostěrádkách, za velkého nadšení uspořádali peněžní sbírku a postavili roku 1857 na nově zřízeném evangelickém hřbitově, ve stejné výši jako je římskokatolický kostel, svoji modlitebnu . Jedná se o podélnou, eklektickou (neoriginální) kapli s půlkruhovým závěrem a čtyřbokou věžicí nad vstupním průčelím. Ještě téhož roku 1857 byla vysvěcena seniorem Totuškem a roku 1860 byl do ní zavěšen zvon. Druhý zvon byl do ní zavěšen roku 1925. Je nejstarší církevní budovou nejen evangelického sboru v Kloboukách u Brna, ale je jednou z nejstarších budov evangelické církve na území Moravy i Čech. V modlitebně se v neděli odpoledne scházeli členové sboru ke čtení slova Božího, na bohoslužby docházeli do Klobouk.
Nejstarší záznam ze schůze klobouckého staršovstva je z roku 1795, vedle faráře stálo v čele sboru 20 starších z Klobouk a přespolních vesnických kazatelských stanic. Ti se snažili, aby každá vesnice měla svůj finanční fond, s nímž pak hospodařila. Vznik hostěradského fodu má zajímavou historii. Roku 1868 bylo velké krupobití, které zničilo úrodu. Dva hostěradští členové sboru odešli do Jimramova a Nového Města, kde získali ve sbírce pro ně určené částku 60 zlatých. Obnos půjčili na úrok a po několika letech se obnos zvýšil na 100 zlatých. Tyto peníze rozpůjčili po vesnici na úrok 10 – 12 %. Také na stavbu kostela v Kloboukách hostěradští půjčili peníze, u nichž si vyjednali návratnost 30 roků, neboť uvažovali o osamostatnění se. Měli v úmyslu zakoupit myslivnu za 1200 zlatých, která stála naproti modlitebny. Ke koupi však nedošlo.
Roku 1861 měly Hostěrádky 11 členů v zastupitelstvu, z toho 2 presbytery. V roce 1882 měly Hostěrádky 12 členů širšího zastupitelstva, z nich 2 presbytery. Roku 1888 byly při volbách zaznamenány počty voličů i odevzdaných volebních lístků. V Hostěrádkách bylo zapsáno na seznamu 59 voličů, z nichž 44 volilo širší zastupitelstvo.
Při volbách roku 1911 bylo zvoleno za Hostěrádky 9 členů širšího zastupitelstva a 9 jejich náhradníků. Z nich byli zvoleni 2 presbyteři. Hlasování proběhlo v chrámu Páně v neděli 19. března1911 od 15 do 17 hodin za účasti 321 voličů.
Zajímavé a pro sbor důležité údaje pocházejí ze zápisu z vizitace, která proběhla v klobouckém sboru v roku 1936. Celý sbor měl tehdy 3 000 členů, neboli „duší“, jak se uvádělo dříve. Do sboru patřily následující obce: Klobouky, Bohumilice, Boleradice, Borkovany, Bošovice, Brumovice, Diváky, Velké Hostěrádky, Kašnice, Krumvíř, Morkůvky, Kobylí, Dambořice, Násedlovice, Uhřice, Archlebov, Želetice, Dražůvky, Ždánice, Karlín, Nenkovice, Terezín, Čejč, Šakvice.
Kazatelské stanice byly 3 – Brumovice s 242 členy, Dambořice se 180 členy a Násedlovice s 248 členy. Kázání v těchto stanicích bylo 1x do měsíce. Širší zastupitelstvo bylo 70ti členné a scházelo se dvakrát do roka, ve staršovstvu bylo 24 presbyterů z Klobouk a okolních obcí, schůzi měli každý měsíc. Večeře Páně byla o Vánocích, Velikonocích, při Svatodušních svátcích a při žních.
Nedělní školy byly v Kloboukách, kde bylo roku 1936 přihlášeno 70 dětí, v Brumovicích bylo 40 dětí a v Dambořicích 40 dětí.
Při volbách v roku 1941 bylo za Velké Hostěrádky zvoleno 10 zastupitelů, z toho 3 do staršovstva a 1 náhradník. Volilo 76 voličů.
14. května 1942 bylo na schůzi správní komise schváleno zřízení dvou nových kazatelských stanic – v Morkůvkách a ve Velkých Hostěrádkách. Současně zde byla uvedena do činnosti i nedělní škola.
5. srpna 1945 požádala kazatelská stanice v Dambořicích o zřízení filiálního sboru. Na schůzi zastupitelů a presbyterů 31.března 1946 byla schváleno osamostatnění filiálního sboru, stávajícího se z obcí Dambořice, Násedlovice, Ždánice, Velké Hostěrádky a Bošovice. Synodní radou toto bylo schváleno 23. října 1946 s platností od 1. listopadu 1946. Velké Hostěrádky se tedy staly kazatelskou stanici filiálního sboru Dambořice se 180 členy.
20. června 1948 byla na schůzi staršovstva klobouckého sboru projednána žádost kazatelské stanice Velké Hostěrádky o znovupřijetí do klobouckého sboru a vystoupení ze sboru Dambořického. Staršovstvo se usneslo žádost přijmout s podmínkou, že Dambořice nebudou proti tomu nic namítat. Zprávu o této změně poslal kloboucký sbor seniorátnímu úřadu 6. 7. 1948. Mimo bohoslužeb, které se v kazatelské stanici Velké Hostěrádky konaly každou třetí neděli v měsíci ( dojížděl sem vikář z Dambořic) se sbor scházel pravidelně každou neděli k nešporním službám Božím. Při volbách r. 1949 měly Velké Hostěrádky 9 zastupitelů, z nich byli 3 presbyteři a 1 náhradník.
V roce 1953 byl filiální sbor v Dambořicích přifařen ke kyjovskému sboru.
Roku 1953 zahájila v kazatelské stanici ve Velkých Hostěrádkách svoji činnost mládež.
V roce 1955 bylo do modlitebny v Hostěrádkách zavedeno el. osvětlení, byla dokončena úprava nové, rozšířené části hřbitova.
1956 – ve volbách byly do zastupitelstva byli zvoleni 4 členové a do staršovstva 2 členové z Hostěrádek. Nedělní škola přestala pracovat, také mládež se přestala scházet.
1958 - čtení slova Božího se konalo každou neděli odpoledne za účasti asi 12 osob. Tyto čtené bohoslužby vedli bratři Václav Pilát a Ladislav Patka. Čtvrtou neděli v měsíci přijížděl bratr farář, účast byla 45 – 65 osob, ve svátky až 140. Bratra faráře vozil do Velkých Hostěrádek bratr Dobromil Pažebřuch st. a mlynář Konečný. O rok později se již čtené bohoslužby v neděli odpoledne nekonaly.
1964 – Velké Hostěrádky měly 300 členů, průměrná návštěvnost na bohoslužbách činila 20 lidí, což je 6,6%. V tomto roce se započalo s opravou modlitebny, na níž se podíleli hostěradští zedníci a brigádníci z řad členů hostěradské kazatelské stanice. Bylo provedeno vysoušení zdiva, oprava střechy, oprava plechů a krytiny na věži, následovala oprava vnitřních prostor modlitebny. Na opravu byla využita dotace z Jeronýmovy Jednoty, vybraný salár v Hostěrádkách za rok 1964 a peníze z mimořádné sbírky. Po značných problémech a finančním přispěním ze sborové pokladny, byla oprava dokončena 10. listopadu 1968. V době oprav se zde nekonala žádná bohoslužebná shromáždění. Pro nedostatek finančních prostředků nebyly zhotoveny do kaple lavice, proto byly zapůjčeny židle z modlitebny v Morkůvkách, nebyly zhotoveny vchodové dveře a nebyl opraven strop modlitebny. Vchodové dveře do kaple byly zhotoveny až roku 1976 bratrem Páleníkem, strop v kapli byl opraven roku 1977.
1972 – je uveden počet členů ve Velkých Hostěrádkách 220, průměrná účast na bohoslužbách 21 lidí, což je 10,5%. Celkový počet členů klobouckého sboru v tomto roce činí 1892.
Ze zprávy sborového zastupitelstva roku 1982 : „Kazatelská stanice Velké Hostěrádky má 104 hlasovacích členů. Bohoslužby se konají 1x do měsíce, Večeře Páně byla vysluhována 2x. Projevuje se malý zájem o sborové věci. V roce 1981 byly pokřtěny 3 děti, pohřbena 1 sestra“
Dokončení opravy kaple –sokl a omítka, bylo provedeno v r. 1982. V Těšanech se zajistil plech a latě, vše bylo převezeno do Velkých Hostěrádek, plechový sokl na kapli upevnil pan Dzida z Klobouk, práce vedl Ladislav Patka. Do kaple zapůjčila sestra Majerová harmonium, které od ní v r. 1987 sbor odkoupil za 1500 Kč.
V roce 1992 měla kazatelská stanice Velké Hostěrádky 96 členů, z nich 83 salárníků. Bohoslužby se v tomto roce zde konaly 20krát s průměrnou účastí 9,25 členů.
Na schůzi staršovstva na jaře 1991 bylo rozhodnuto udělat v kapli novou podlahu, s její rekonstrukcí bylo započato v roce 1993 dokončena byla ve stejném roce. V témže roce byla také přivezena z Klobouk do kaple a zapojena akumulační kamna a byla provedena důkladná oprava interiéru v hodnotě více než 17 000Kč, částkou 10 000 Kč na ni přispěl obecní úřad. Byly pořízeny nové rýny.
V roce 1994 bylo za pomoci místního obecního úřadu zahájeno vyučování náboženství v objektu mateřské školy za účasti 10 – 15 dětí.
V roce 1995 měla kazatelská stanice Velké Hostěrádky 97 členů, z toho 79 členů platilo salár. Počet evangelických domácností byl 60. V tomto roce zde bylo pokřtěno 10 dětí mladších 18ti let. Do náboženství a na konfirmační cvičení chodilo 19 dětí. Bohoslužby se zde konaly 22krát s průměrnou účastí 15 osob, Večeře Páně byla vysluhována jednou. Roku 1995 zde byla po mnoha letech v místní sokolovně uspořádána dětská vánoční slavnost, na kterou přišlo téměř 100 lidí a byla velmi kladně hodnocena. Další vánoční slavnosti byly ještě v roce 1996 a 1997.
2. 11. 1997 se konaly slavnostní bohoslužby ke 140. výročí
postavení evangelické kaple při kterých kázal tehdejší synodní senior br. Pavel Smetana. Zpíval pěvecký sbor a účast byla 80 osob. Při této příležitosti byl nad vchod kaple umístěn dřevěný reliéf znázorňující otevřené Písmo svaté.
Z důvodu plánovaných oprav zdí a vchodu na hřbitov bylo na jaře 2015 na náklady obce skáceno 5 lip, které rostly v areálu hřbitova před kaplí. Obec vybudovala všechny nové hřbitovní zídky včetně nového vchodu, oplocení, vodovodu, odvodu dešťové vody z kaple, chodníků, osvětlení hřbitova a položila uzemňovací pásky pro hromosvod..
V roce 2015 se začala na staršovstvu sboru řešit naléhavá situace se statikou hostěradské kaple. Byl přizván statik, aby zjistil současný stav. Na základě toho nechal sbor vypracovat společností PROXIMA s.r.o. Gajdošova 7, Brno projekt za 20 000 Kč na opravu kaple. V září 2015 byla podána na stavební úřad žádost o povolení stavebních prací na opravu kaple a do konce roku 2015 běžela lhůta, v níž byla možnost k vyjádření se ze strany obce Velké Hostěrádky a Eonu.
Kompletní žádost o dotaci, včetně rozpočtu na opravu kaple ve Velkých Hostěrádkách, byla podána Farním sborem českobratrské církve evangelické v Kloboukách u Brna na Státní zemědělský a intervenční fond, pobočku Břeclav. V žádosti je uvedena příčina vznikajících trhlin převážně v průčelí kaple a v navazujících zděných konstrukcích. Příčinou poruch je nerovnoměrné sedání stavby. Ze statického posouzení vyplynula nutnost zajištění základové spáry průčelní stěny pomocí mikropilotů, tak aby došlo k pozastavení degradačních procesů a stabilizaci stavby.
Žádost byla kladně vyřízena, sbor získal dotaci ve výši 215 581 Kč. Od Jeronýmovy Jednoty sbor získal na opravu kaple dotaci 45 000 Kč a obec Velké Hostěrádky poskytla finanční částku 25 000 Kč.
V srpnu 2016 byly zahájeny práce na opravě. Veškeré statické práce provedla firma SASTA Brno.
Pilíře v ostění objektu byly podchyceny soustavou dvojic šestimetrových mikropilotů, ukotvených do obvodového zdiva. Stávající výraznější trhliny, způsobené prosedáním objektu, byly sanovány sešitím sponami z vysokopevnostní helikální výztuže a vyklínovány, ostatní menší trhliny byly zapraveny zednicky. Celá kaple byla následně vymalována a uklizena.
Do projektu nebylo zařazeno provedení nové elektroinstalace a výměna oken. Novou elektroinstalaci včetně nových topidel financoval kloboucký sbor ze svého rozpočtu částkou asi 160 000 Kč, součástí elektroinstalace bylo i pořízení hromosvodů. Na nová okna, jejichž pořizovací cena byla asi 60 000 Kč, proběhla sbírka mezi hostěradskými členy sboru.
Celková částka na veškeré opravy a práce na kapli ve Velkých Hostěrádkách činí asi 440 000 Kč.
